Jak se původně liberecký pěší pluk 44 několikrát přejmenoval, až skončil na Slovensku

Pěší pluk 44 vznikl 1. října 1920 v rámci unifikace branné moci přejmenováním z 94. pěšího pluku domácího vojska na základě výnosu Ministerstva národní obrany č.j. 5.700.org.1919. Jeho velitelství se nacházelo v Dolních kasárnách v Liberci, podléhalo velitelství 5. pěší brigády a od ledna 1938 velitelství 3. pěší divise.

Součástí pluku bylo velitelství pluku s hospodářskou správou, technickou správou, pomocnou rotou, technickou rotou a plukovní hudbou v Liberci, I. pěší prapor v Rumburku (od ledna 1921 v Liberci), II. pěší prapor v Liberci, III. pěší prapor v Turnově, od září 1928 v Liberci, 1935 Turnově a 1938 opět v Liberci,▪ Náhradní prapor v Liberci, Rota doprovodných zbraní (od roku 1935 v Liberci).

Velitelé pluku 44:
- říjen 1920 - říjen 1923 plukovník pěchoty Arnošt Hrbenský
- říjen 1923 - prosinec 1923, podplukovník pěchoty Václav Rýdl
- prosinec 1923 - listopad 1926, plukovník pěchoty Jan Krásný
- listopad 1926 - říjen 1927, podplukovník generálního štábu Josef Janáček
- říjen 1927 - květen 1928, plukovník pěchoty Jan Krásný
- květen 1928 - říjen 1931, plukovník pěchoty František Pirník
- říjen 1931 - říjen 1932, plukovník generálního štábu Ladislav Kotík
- říjen 1932 - říjen 1936, plukovník pěchoty Ing. Antonín Kašťák
- od října 1936, plukovník pěchoty Otakar Zicha

Liberecký pěší pluk 44, měl do své sestavy před všeobecnou mobilizací zařazeny posilové útvary (roty PTK, dělostřelecké baterie, strážní prapory) v takovém množství, že se jeho početní stav pohyboval kolem 8 000 mužů, po mobilizaci dokonce téměř 16 000 mužů.

Po záboru pohraničí roku 1938 přesídlil pěší pluk 44 z Liberce do Turnova. Po skončení druhé světové války pěší pluk 44 opět vznikl v létě roku 1945 v posádce Liberec a tvořil součást 13. divize. Dnem 1.10.1945 byl přečíslován na pěší pluk 30 a předán do složení 14. divize. Většina jednotek pluku se nacházela v Liberci, pouze I. prapor byl dislokován v České Lípě a Rumburku a náhradní prapor v Turnově. K 1.10.1947 se pěší pluk 30 sloučil s pěším praporem 44 Mladá Boleslav a vytvořil nový pěší pluk 36. Plukovní velitelství společně s II. praporem (tj. původním ppr 44), III. praporem (tj. původním III/30. pr) a náhradním praporem sídlilo v Mladé Boleslavi, zatímco I. prapor zůstal v České Lípě (dvě odloučené roty v Rumburku). Dřívější II/30. prapor Liberec přešel do složení pěšího pluku 22 jako jeho I. prapor.

Nově vytvořený pěší pluk 36 získal na základě dekretu prezidenta Beneše dnem 3.3.1948 pojmenování „Kijevský“. V říjnu 1949 se přemístil do Žamberka a v prosinci 1950 do Šumperka. Zde byl k 1.5.1951 reorganizován na 36. mechanizovaný pluk „Kijevský“. Dnem 9.5.1955 došlo k jeho přečíslování na 61. mechanizovaný pluk. Další reorganizace proběhla v roce 1958, když se k 1.10.1958 změnil na 60. motostřelecký pluk „Československo–sovětského přátelství“. K 1.9.1962 byl reorganizován znovu, tentokrát na 60. tankový pluk „Československo–sovětského přátelství“. V létě 1965 byl předán do složení 13. tankové divize. V říjnu 1968 se vzhledem k redislokaci svazku na Slovensko přemístil do Kežmarku a přešel do podřízenosti 14. tankové divize. Od 1.1.1993 se útvar stal součástí ASR.

Slavnostní nástup pluku

Ukázka nácviku obsluhy děla

Organizace 44. pěšího pluku

 

Seriál vzniká za podpory liberecké odbočky 3 plk. Františka Truhláře Svazu letců ČR.

 

 

• Všechny články
• Aktuality
• Z úřadu

Co byste neměli vynechat
Užijte si Liberec