09.11.2018

Odkaz Křišťálové noci: Zlo číhá v každé době

Vypálení židovských synagog a řízenou likvidaci židovských obchodů o tzv. Křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 si v pátek 9. listopadu připomněli účastníci setkání v liberecké synagoze. Moderní modlitebna stojí od roku 2000 na místě původní synagogy, kterou před 80 lety vypálili nacisté. Vzpomínkové setkání připravila Židovská obec Liberec ve spolupráci se statutárním městem Liberec, Libereckým krajem a Federací židovských obcí ČR.


Původní neorenesanční synagoga byla v Liberci postavena v roce 1899 a stávala severně od radnice a divadla. Její věž, vysoká 39 metrů, byla nejvýše sahající věží ve městě a stavba samotná byla jednou z jeho dominant. Bohužel ani ona o Křišťálové noci neunikla antisemitské hysterii. „Nová synagoga ale dosvědčuje, že Hitlerovi to s libereckými Židy nevyšlo. Hned po válce se zadupaná obec obnovila. Byla sice desetkrát menší než ta předválečná, ale měla aron ha kodeš a měla tóru. Dodnes z ní čteme. Rabínský student David Maxa se za rok stane naším rabínem. Je to pro nás velké povzbuzení k uchování i rozvoji židovské tradice v Liberci,“ řekl ve svém projevu předseda Židovské obce Liberec Michal Hron.

Na vzpomínkové akci, spojené s modlitbami a bohoslužbou, dále promluvili velvyslanec Státu Izrael J.E. Daniel Meron, senátor za Liberecký kraj Michael Canov, hejtman Libereckého kraje Martin Půta, předseda Federace Židovských obcí v ČR Petr Papoušek, vrchní zemský rabín Karol Sidon, místopředseda Židovské obce Liberec Pavel Jelínek a rabínský student David Maxa.

Ten ve svém vystoupení uvedl: „Jak se již v židovské historii mnohokrát potvrdilo, touha po životě zvítězila, díky čemuž zde dnes stojíme. Židé jsou v naší zemi respektováni, Česká republika patří mezi nejbližší přátele Izraele, a právě teď je naše synagoga plná lidí, kteří chtějí vzpomínat. Ať nám památka této a dalších zničených synagog a těch, kteří byli zavražděni, připomene, jakých ohavností jsou lidé schopni. Ať všichni pracujeme na tom, aby naše společnost byla založena na spravedlnosti a toleranci,“ řekl David Maxa.

Velvyslanec Státu Izrael J.E. Daniel Meron ve svém projevu mj. varoval před hrozbou antisemitismu. „Třiasedmdesát let po holocaustu je hrozné vidět antisemitismus, který se v naší společnosti znovu projevuje. Důkazem je nedávný brutální útok na synagogu v Pittsburghu v Pensylvánii,“ konstatoval J.E. Daniel Meron s tím, že holocaust je rána, která se nikdy nezahojí.

Dnešní 80. výročí Křišťálové noci okomentoval i primátor Liberce Tibor Batthyány, který k němu řekl: „Dnešní společnost si je až příliš jistá, že zvěrstva jako Křišťálová noc a holocaust patří do historie a současná svoboda a demokracie jsou samozřejmostí. Bohužel není většího omylu. Argumentovat tím, že minulost zůstane minulostí a že dnes už jsme někde jinde, je nesmysl. Křišťálovou noc, holocaust ani jakýkoli další pogrom kdekoli na světě nezapříčinila doba, ale lidé. Proto prosím, poučme se z naší historie a neopakujme historické chyby. Jak řekl Winston Churchill: Národ, který zapomene svou minulost, nemá žádnou budoucnost.“

O Křišťálové noci, která získala svůj název podle střepů z rozbitých výloh židovských obchodů, bylo v Německu, Rakousku a českém pohraničí zavražděno 91 Židů, vypáleno 1200 synagog a zničeno 7500 židovských obchodů. Vzniklé škody by při přepočtu na dnešní ceny dosáhly neuvěřitelných 45 miliard eur. Majitelé navíc museli nepořádek uklidit a ještě zaplatit za způsobené škody. Pojistné za zničený majetek zabavili nacisté. Tuto událost následovala další ekonomická, politická a společenská perzekuce Židů, která vyvrcholila v konečné řešení židovské otázky. Proto je Křišťálová noc z 9. na 10. listopadu 1938 často uváděna jako počátek holocaustu.

Při příležitosti 80. výročí Křišťálové noci nechala Židovská obec Liberec na pěti místech v Liberci vsadit do dlažby dalších 12 Kamenů zmizelých, ve světě známých pod původním německým názvem Stolpersteine. Nové kamenné „pomníčky“, jejichž instalaci přihlížel i náměstek primátora Ivan Langr, dávají vzpomenout na Waltera Schnürmachera, Alfreda Krause, Tilu Lieberovou a rodiny Rosenbachových a Fischlerových.

Tradice, která v Liberci začala v roce 2016, má přimět kolemjdoucí pomyslně zakopnout, zastavit se a zapřemýšlet nad minulostí. „Každý kámen je originál a na svém mosazném povrchu jmenovitě připomíná konkrétního člověka, což je kontrastem k bezejmennému průmyslovému vraždění v koncentračních táborech,“ komentoval předseda Židovské obce Liberec Michal Hron.

Kameny zmizelých se ukládají před dům, ve kterém nacisty zavraždění lidé naposledy bydleli nebo pracovali. V současné době už lze v ulicích Liberce „klopýtnout“ o 37 těchto kamenných vzpomínek na oběti holocaustu.

Text: Jan Vrabec, foto: Jan Vrabec, Jan Král

Nastavení cookies