21.06.2018

Dopravní podnik na křižovatce

Způsob řízení dopravního podniku se zásadně změnil. Místo devítičlenného politického představenstva je teď představenstvo tříčlenné, tvořené manažery. Odpadla pozice ředitele společnosti.

Politici jako zástupci vlastníka zůstávají v dozorčí radě a nadále budou rozhodovat jen o strategických cílech této největší městské firmy. Strategická rozhodnutí, která nás čekají v nejbližším roce, ovšem ovlivní veřejnou dopravu nejméně na desetiletí.

Proč? V letech 2018 a 2019 končí smlouvy mezi dopravním podnikem (DPMLJ) a objednavateli dopravy, městy Liberec a Jablonec nad Nisou, a také smlouva mezi DPMLJ a jeho subdodavatelem, firmou BusLine. Zároveň je DPLMJ uprostřed rozsáhlých investičních projektů hlavně na opravy a prodlužování tramvajové trati Liberec–Jablonec. Do toho přišel policejní zátah v DPMLJ a v dalších firmách, včetně BusLine, jehož výsledkem je mimo jiné obvinění bývalého ředitele Luboše Wejnara a bývalého předsedy představenstva Pavla Šulce. Podle dosavadních informací z manipulace s veřejnými zakázkami a z korupce. Problémů k řešení je tedy víc než dost.

Úkolem číslo jedna nového vedení DPMLJ je vrátit firmě důvěryhodnost. Před občany Liberce, před zaměstnanci společnosti a také před úřady. Je iluze myslet si, že bez hlubokých změn v řízení firmy by dopravní podnik dosáhl na miliardové dotace na investice, které má připravené. O možnosti vybudovat tramvajovou trať na sídliště Rochlice ani nemluvě. Poskytovatelé dotací teď budou pochopitelně opatrní a DPMLJ je musí přesvědčit naprostou transparentností svého fungování.

Pro bezproblémové zajištění veřejné dopravy musí být v dopravním podniku zachován sociální smír. DPMLJ je dobrý a spolehlivý zaměstnavatel, ale řidičů a podpůrných technických profesí je na pracovním trhu prostě nedostatek. To musí odrážet i mzdy v DPMLJ, které pro udržení potřebných pracovníků nutně porostou. Zvyšovat jízdné z více důvodů v Liberci nedává smysl, spíše naopak, takže se bude muset zvýšit platba od objednatelů. V městských rozpočtech je potřeba s tím počítat, půjde o částky v řádu desítek milionů.

Zatím se zdá, že směřujeme ke shodě o budoucí roli subdodávek v DPMLJ. Po doběhnutí stávajících smluv v roce 2019 by měl dopravní podnik převzít dopravu plně do svých rukou, případné subdodávky by měly být minimální. Podobně jako je tomu u jiných dopravních podniků. Dosud platí DPMLJ za služby z dlouhodobých smluv až 200 mil. Kč ročně a není jasné, jestli za to dostává adekvátní protihodnotu. Tady má DPMLJ naopak možnost ušetřit.

Vyjasnit se bude muset role Jablonce nad Nisou v DPMLJ. Nabízejí se dvě logické varianty: pokud Jablonec a okolní obce od roku 2020 znovu zadají zakázku na autobusovou dopravu DPMLJ, měl by Jablonec navýšit svůj podíl ve firmě (dosud necelého půl procenta), a převzít tak reálnou spoluzodpovědnost za společný podnik. Pokud dopravu na Jablonecku dostane nově založený jablonecký dopravní podnik, není důvod pro další setrvání Jablonce v DPMLJ. Můžeme se přátelsky rozejít a spolupracovat pouze na zajištění tramvajové dopravy.

Ať už se totiž jablonecké zastupitelstvo po volbách rozhodne jakkoli, je nutná dohoda Liberce, Jablonce a Libereckého kraje o spolufinancování investic i provozu tramvajové linky č. 11, bez které se do dalších fází projektu rekonstrukce tratí mezi Vratislavicemi a Jabloncem vůbec nejde pustit.

A konečně v nových smlouvách mezi objednateli a DPMLJ musí být jasná cena a vzorec, jak se bude cena měnit v závislosti na vnějších podmínkách, jako jsou ceny pohonných hmot, inflace nebo změny objednávky, např. při zavádění nových spojů. Odpadne tak každoroční handrkování o výši příspěvku od objednavatelů a nastaví se normální, předvídatelné vztahy objednatele a dodavatele, což dosud ke škodě obou stran nefungovalo.

Zpět